Algengar spurningar um grunntekjur

1 19. 06. 2013
6. alþjóðleg ráðstefna um exopolitics, history and spirituality

Základní nepodmíněný příjem je jako vzduch pod křídly ptáků, díky kterému se každý z nás může svobodně a v klidu rozhodnout, kam chce svůj život vést, co je pro něj v životě důležité a co chce ve svém životě vytvářet.

 

Kdo z EU myšlenku přijal? Která země?

ZNP funguje už dlouhou dobu na Aljašce, kde pro chudší rodiny znamená velkou pomoc na čast roku. V Brazilii je již zakotven v Ústavě, jeho praktické využití je v počátcích. Ve Švýcarsku ziskala federalní iniciativa, která žádá zavedení ZNP, již 110000 podpisů a bude tedy následovat právoplatná referendum, kde Švýcarští občané budou moci rozhodnout o jeho zavedení. Referendum bude do dvou let, předpokládaná výše by mohla být 2500 CHF na osobu měsíčně. Zajímavé pilotní projekty na zavedení ZNP jsou také v Kanadě a například v Namibii.

 

Kdo je v organizačním výboru za ČR? 

Marek Hrubec – organizátor za ČR, Iva Gondeková – zástupce – možnost přijetí dalších zástupců.  čim víc lidí se zapojí, tím víc se podaří vyvolat nadšení a naději u našich spoluobčanů. Pro začátek by si každý z nás měl odpovědět na otázku: Kdo, když ne já? a Kdy, když ne teď?

 

Jak EK poradila přeformulovat původní EOI?

Původní EOI nepožadovala něco, co by bylo v jejich kompetencích, proto ji zamítla. Formulace stávající EOI zamítnuta nebyla, protože požaduje po EK něco, co je v její kompetenci.

 

Progrese v ZP? (jak v daních)  Jedná se o otázku na financování 

ZP je nepodmíněný, tudíž jej dostávají všichni, ať už jsou bez zaměstnání či jsou miliardáři. Ti, co ale budou pokračovat pracovat, protože si přejí mít více než řekněme 12000 Kč měsíčně ZNP, budou odvádět daně z příjmu, které mohou být progresivní. ZNP je ale částka která je nezdanitelná, danit se bude až následující výdělek. A to jen pokud zůstame u stávajícího systému zdanění. Mnohem inteligentnější by bylo totiž zdaňovat hlavně spotřebu, a ne příjem z práce. Nová super DPH by mohla nahradit všechny jiné formy daní a dospělo by se tak tomu, že bychom začali rovně danit jak kapitál tak práci, a tudíž by se lidská práce stala dostupnější oproti strojové, což by znamenalo víc pracovních míst a zároveň by se výrazně zlevnil export, oproštěný od DPH, a tudiž i naše mezinárodní konkurenceschopnost.  Spekulace ohledně financování jsou však předčasné, cílem EOI je přimět EK, aby se možností financování a zavedení ZNP zabývala a přišla s návrhy na řešení. Konečné slovo přenechám Goetz Wernerovi: Byl by jsem radši, kdyby jsme o myšlence základního nepodmíněného příjmu nejprve rozmýšleli, a až potom začali s velkými propočty. Protože moje maxima zní: Když chce člověk něco udělat, musí o tom nejprve uvažovat. Když to potom člověk opravdu chce, najde si i způsob, jak to uskutečnit. Avšak když to člověk nechce, najde důvody, proč se to uskutečnit nedá.

 

Vztah k důchodu – pro ekonomicky aktivní? Věk – děti 

ZP budou pobírat všichni občané – od narození do smrti, tedy včetně dětí (pravděpodobně v poloviční výši) a důchodců. Důchodci si budou moci naspořit na jakýsi druhý pilíř, aby dostávali v důchodu více peněz než jen ZNP.

 

Je možné získat podporu odborů, které by mohly pomoci sebrat dostatečné množství podpisů v ČR? 

Je nutné se sejít s odboráři a vysvětlit jim do detailu princip ZNP. Problém ale je, že díky ZNP již s největší pravděpodobností nebude tolik odborů potřeba, protože budeme mít konečně něco, co můžeme nazvat spravedlivý pracovní trh. Člověk, který bude mít díky ZNP zajištěné základní životní a kulturní potřeby již bude moci říct NE, což v dnešní době nemůže. Poměr sil tedy bude vyrovnaný a těžká a nepříjemná práce bude muset být řádně ohodnocena, stejně tak to bude impulzem pro zaměstnavatele nabízet zajímavější práci, aby o ní lidé na svobodném pracovním trhu měli zájem. Podnikatelům se to ale vyplatí, protože jejich zaměstnanci budou spokojenější a výkonější, a pokud přistoupíme na financování díky super DPH, jejich pracovní náklady se radikálně sníží, jejich exportní možnosti se exponenciálně zvýší. Většina odborů se tudíž staví k ZNP ze začátku rezervovaně, ale část odborů ve Švýcarsku otevřeně ZNP podporuje.

 

Zavedení všeobecného základního příjmu by mělo být podmíněno progresivním zdaněním. Nemělo by jeho zavedení při platnosti tzv. rovné daně nezamýšlené vedlejší účinky? – udržení či zvětšení sociálních nerovností?

ZNP je částka, která je nezdanitelná, danit se bude až následující výdělek, tudíž i v případě rovné daně nad nezdanitelný základ (ZNP) by byla zachovaná určitá daňová progrese. Jeden z návrhů asociace BIEN CH je:

  1. nezdanitelný ZNP (asi 2500CHF)
  2. 0% daň z pžíjmů do jeho 1,5 či 2 násobku, rovná daň 20 % jen na výdělek přesahující tuto částku (1,5x-2x ZNP) + super DPH zhruba 30%.

Další řešení by bylo zdaňovat jen spotřebu a ne příjem z práce. Nová super DPH by mohla nahradit všechny jiné formy daní a dospělo by se tak tomu, že bychom začali rovně danit jak kapitál, tak práci, a tudíž by se lidská práce stala dostupnější oproti strojové, což by znamenalo víc pracovních míst, a zároveň by se výrazně zlevnil export a oproštěný od DPH, a tudiž i naše mezinárodní konkurenceschopnost.  Spekulace ohledně financování jsou však předčasné, cílem EOI je přimět EK, aby se možností financování a zavedení ZNP zabývala, a přišla s návrhy na řešení.

 

Jak mohou občané ovlivnit podobu projednávaného, příp.přijatého návrhu? Nebo sebráním podpisů končí jejich vliv (mimo prezentaci v EP?)

Smyslem ZP příjmu je i zvýšení účasti občanů na veřejném dění. ZNP je hlavně kulturni implulz, který umožní každému z nás podílet se více na věcech veřejných a společenských. Jak může každý z náas ovlivnit, aby ZNP byl přijat – možností je spousta a jejich vypsání zde by bylo na více stran. Pro začátek by si každý z nás měl odpovědět na otázku: Kdo, když ne já? a Kdy, když ne teď?

 

Zdanění příjmu vs. zdanění konzumu

Souhlasím, že mnohem inteligentnější by bylo zdaňovat hlavně spotřebu, a ne příjem z práce. Nová super DPH by mohla nahradit všechny jiné formy daní a dospělo by se tak tomu, že bychom začali rovně danit jak kapitál tak práci, a tudíž by se lidská práce stala dostupnější oproti strojové, což by znamenalo víc pracovních míst, a zároveň by se výrazně zlevnil export a oproštěný od DPH, a tudiž i naše mezinárodní konkurenceschopnost.  Spekulace ohledně financování jsou však předčasné, cílem EOI je přimět EK, aby se možností financování a zavedení ZNP zabývala, a přišla s návrhy na řešení.

 

 Doporučuji, aby se při propagaci této věci zůrazňovalo, že nejde jen o náklady navíc, ale také místo jiného zajištění, které se má podle Ústavy a zákonů o lidských právech poskytovat. Skvělá je jednoduchost nároku (že člověk je).

Nedokázal bych odpovědět lépe než Goetz Werner, a tak mu přenechám slovo: Důstojnost a právo na život člověka jsou v každém ohledu nedotknutelné… Svoboda člověka je nedotknutelná… (smysl článku 1 a 2 německé Ústavy)

Kdo chce žít, a to důstojně a svobodně, potřebuje něco jíst, musí se oblékat, potřebuje střechu nad hlavou – a musí mít možnost zůčastňovat se přiměřeně politického, společenského a kulturního života. Nikde v naší Ústavě však není napsané, že pro to musí pracovat…

Když je právo na život v důstojnosti a svobodě nepodmíněné, musí být nepodmíněné i právo na jídlo, pití, ošacení, ubytování a základní podíl na společenském dění. A dodávám s Goetzem Wernerem, že mnozí zastávají názor : « když už těm slabým dát to existenční minimum, tak je důkladně prověřit, jestli skutečně pracovat nemohou » – ať to stojí co to stojí. A donutit je pracovat hned, jak to půjde, ne aby dělali to co chcou, ale vzít jakoukoliv práci.

V konečném důsledku je to nucená práce. A to je, mimochodem, zakázané – v čl. 12 německé Ústavy.

 

Možná předčasné, ale přeci: bude to průměrný plat nebo kolik asi procent? Aby to nebylo něco jako v Česku existující životní minimum, z čehož se nedá ani žít (jíst, natož bydlet).

ZP příjem musí být ve výši, která zajišťuje důstojný život, vč. bydlení, stravy, oblečení a účasti na veřejném dění. Pokud by byl nižší, byla by to katastrofální chyba. Částka pod 8000 je nepřípustná a domnívám se, že 10000 je absolutní minimum, o kterím bychom měli uvažovat. Přikláním se k názoru, že 12000 je částka rozumná a financovatelná. Jako maximum, o kterém lze uvažovat je 15000, ale to se zdá těžce prosaditelné.

 

Jaká výše základního příjmu by byla možná v současné době v ČR. Prosím o příklad.

V ČR se diskutuje o 10 až 15 tis. Kč. Částka pod 8000 je nepřípustná, a domnívám se že 10000 je absolutní minimum o kterím bychom měli uvažovat. Přikláním se k názoru že 12000 je částka rozumná a financovatelná. Jako maximum o kterém lze uvažovat je 15000, ale to se zdá těžce prosaditelné. Ve Švýcarsku se artikuluje částka 2500 CHF, což v přepočtu na bohatství a možnosti země, současné platy a kupní sílu koresponduje na asi 12500 Kč.

 

V každé společnosti je cca 5% tzv.nezapojitelných. Nebude se tato skupina zvětšovat a tím pádem ubývání zdrojů?

Věřím, že nebude. Ti, kteří nechtějí pracovat, nechtějí se zapojit, budou tvořit vždy menšinu – v to věřím. Všichni, bez rozdílu mají právo na ZP. Jak řekl Goetz Werner, lidé, kteří nechtějí pracovat, kteří v malém počtě vždy existovali a existovat budou i nadále, už nebudou alespoň blokovat pracovní místa. Ti, kteří nechtějí dnes pracovat, protože práce, která je jim nabízena, je buď náročná, málo placená či je nenaplňuje, budou moci buď vést svůj život jiným směrem – vychovávat děti, angažovat se sociálně, malovat obrazy… , nebo si najdou práci, která je bude naplňovat díky svobodnému pracovnímu trhu, který bude muset nabízet zajímavější pracovní místa, nebo alespoň místa lépe ohodnocená. Může si také díky svému kapitílu, který dostane ve formě ZNP, společně s dalšími založit svou firmu… Otázka je to samozřejmě otevřená, ale člověk, co dostane od společnosti peníze, které říkají –tu máš, a ukaž co umíš, rozvíjej svůj talent tak, jak chceš ! má i vůči společnosti určitý morální dluh a důvěra, která do něj byla vložena, má mnohem lepší motivační efekt než byrokratické ponižování kvůli sociálním dávkám a různé jiné poroučení. Mimochodem, sociální pracovníci, kteří dnes jsou od toho, aby jen kontrolovali, kdo má právo na jakou sociální dívku a ověřovali, jestli ten či ten má stále právo tu dávku dostávat, budou moci konečně dělat svou práci a pomáhat těm, kteří by snad tu svou cestu nenašli, orientovat je a pomáhat jim najít svou cestu.

 

Proč jen občan? Bude-li neobčan legálně a bude v krajní nouzi, jak s ním? 

Moderní pojetí slova občan je člověk žijící dlouhodobě na daném území. Vztahuje se to tedy na občany ČR žijící výhradně v ČR a na cizince dlouhodobě žijící na území ČR. Cizinci žijící na území ĆR méně než řekněme 5 let, nebudou mít právo na ZNP, aby to nevedlo k masové imigraci, ale jen na Podmíněný Základní Příjem, který budou dostávat jen, pokud budou pracovat, či splní například podmínky na získání nezaměstanecké dávky.

 

Kdyby postupně, jak? (příklad Brazílie)

Složitá otázka, která by si zasloužila rozsáhlý komentář, do kterého se brzy pustím. Můj nazor je, že ZNP nejde zavést jednoduše postupně, protože je to systémová změna, která nedokáže ukázat svá pozitiva, pokud bude zavedena jen částečně – hlavní riziko by bylo podfinancování.  Ano, můžeme zvažovat zavést ZNP 8000 a postupně ho zvyšovat dle možností, ale pod tuto částku opravdu nikdo nebude mít právo říct ne pracovní nabídce, a trh práce tak nebude svobodný. Další možnosti je geografické ohraničení pilotní zóny ZNP, ale to s nejvyšší pravděpodobností nebude nutné, protože budou jiné evropské státy, které nám ukáží pozitivní příklad. Leda, že bychom pro jednou ukázali světu, že jsme průbojný národ, který se nebojí inovací – proč ne.

 

Kde se získají zdroje? Bude-li krize (nedostatek zdrojů), měl by se krátit, třeba i pod potřeby přežití? 

Zvýšená DPH danící i práci strojů a nejen lidí, ušetření na byrokracii a nahrazení desítek různých komplikovaných sociálních transferů, 200 miliard ročně na korupci a nesmyslných zakázkách, zvýšená produkce – každý dělá to, co ho naplňuje, nové možnosti, nové firmy.

ZNP může být indexován na HDP, když HDP klesne, ZNP může částečně klesnout také, ale to je na diskuzi, protože ZNP působí anticyklicky, což je jeho velké pozitivum.

 

Spojení s lokální měnou? Zapojení politických stran? 

ZP podporuje lokální hospodaření. Jaké by bylo propojení s lokální měnou, zatím neumím odpovědět. Příznivce ZP najdeme částečně pravděpodobně v každé politické straně.

Čast ZNP může být v lokální měně, to nic nevylučuje. Celkově vede ZNP k lokálnější konzumaci a produkci, zvlášť pokud je financován super DPH.

Příznivci ZNP jsou mezi politiky hlavně středově založení, liberálové, zelení a nové hnutí jako jsou například piráti. Rozhodně se nejedná o extremně levicovou myšlenku – nezapomínejme, že práce je v komunismu základní hodnota, a kdo nepracuje, je pro komunisty vykořisťovatel. Je na nás, abychom vyvolali zájem i mainstreamových stran, které nemají specifické ideologie, ale jsou spíše navigátory, kteří umí vycítit, kam vítr vane. Ucítí-li že je poptávka voličů, začnou se o téma také zajímat.

Svipaðar greinar